Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918 – 1958

12. 12. 2019 – 30. 1. 2020

Výstava Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918–1958 je součástí rozsáhlého společného projektu Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Národního technického muzea v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně mapujícího design v technických disciplínách během existence Československa.

Samotná výstava představuje téma počátku průmyslového designu nejen prostřednictvím dobových exponátů a unikátních dokumentů. Svým inovativním pojetím dává návštěvníkům jedinečnou možnost vyzkoušet si nové technologie, jakými je například rozšířená realita (AR) či virtuální realita (VR) a zažít výstavu z úplně nové perspektivy. Navíc se odehrává ve dvou budovách – jednu část najdete u nás v galerii G18, druhá část je k vidění v Krajské galerii výtvarného umění ve 14. budově areálu Svit.

 

Vernisáž výstavy: 10. 12. 2019 v 17.00 v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně

Trvání výstavy: 12. 12. – 30. 1. 2020 v galerii G18

11. 12. – 1. 3. 2020 v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně

Kurátoři: Vít Jakubíček a Zdeno Kolesár

 

O výstavě

Dominantní osu výstavy představuje historie baťovské Školy umění (1939–1949), na jejíž půdě vznikla během války jedna z ikon zlínského designu – návrh revolverového soustruhu MAS R50, dílo sochaře Vincence Makovského, vytvořené ve spolupráci s konstruktéry a lékaři studujícími nemoci z povolání. Úvodní část výstavy si proto klade za cíl uvést tento stroj do širších souvislostí rozvoje strojírenské výroby u firmy Baťa v meziválečném období, který jeho vzniku předcházel. Kontinuitu vlivu Školy umění v období po druhé světové válce udržoval zejména Zdeněk Kovář, jeden z jejích prvních absolventů, významný designér a zakladatel designérské pedagogiky v Československu, prostřednictvím činnosti oboru tvarování strojů a nástrojů, založeného v roce 1947. Právě jeho osobnosti je věnována významná část výstavy, představující okolnosti vzniku specializovaného ateliéru, průkopnickou práci na poli ergonomického tvarování rukojetí nástrojů, stejně jako složitý vývoj od konce čtyřicátých let až do závěru padesátých let, kdy slavil zlínský design významný úspěch na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu.

 

Zisk hned několika Grand Prix představoval důležitý výraz uznání výsledků dvacetileté historie zlínského designu, jehož počáteční období bylo mnohdy poznamenáno nenaplněnými očekáváními a střety smělých vizí se složitou realitou. Během této doby se však zlínští průkopníci „nového povolání průmyslového výtvarnictví“ dokázali nejen vyhnout kopírování cizích vzorů, jako to bylo v počátku sledovaného období, ale zároveň přijít s vlastní a autentickou koncepcí, která se posléze prakticky uplatnila v podobě konkrétních průmyslových výrobků.